Soubor pracovních listů zaměřených na rozvoj čtenářské gramotnosti v literatuře

Materiál tvoří celkem 12 pracovních listů a k nim 12 řešení. Veškeré texty jsou umělecké, objevuje se próza i poezie; texty jsou pestré, jsou zde ukázky z klasické literatury, z literatury pro děti a mládež i z nejnovějších literárních děl. Pro každý ročník druhého stupně jsou zde 3 pracovní listy. Ročník je pouze doporučený, pracovní listy je možné použít i jinak, platí ale, že s přibývajícím ročníkem stoupá obtížnost textu nebo úkolů. Některé PL mají úkoly za textem, jiné přímo v textu (slabším žákům tak není nutné zadávat celý text). Úkoly se týkají nejen porozumění textu a jeho interpretace, ale také literární teorie, či dokonce mluvnice.

6. ročník:

-          Ljuba Štíplová: Malování o mraku – PL vhodný k tématu úvod do literatury – základní pojmy

-          Gianni Rodari: Pohádky po telefonu – PL vhodný k tématu pohádka

-          Eduard Petiška: Založení Théb – PL vhodný k tématu pověst

7. ročník:

-          Jo Nesbø: Doktor Proktor a prdicí prášek – PL vhodný k tématu literatura pro mládež, humor

-          Srovnání básní – PL vhodný k tématu poezie

-          Scénář divadelní hry (dramatizace Malého prince) – PL vhodný k tématu drama

8. ročník

-          Jak dobře znáš Harryho Pottera? – PL vhodný k tématu oddechová literatura,

-          Pilát Pontský – PL vhodný k tématu Bible

-          Parodie – PL vhodný k tématu Karel Jaromír Erben, balada

9. ročník

-          Jo Nesbø: Doktor Proktor a prdicí prášek – PL vhodný k tématu oddechová literatura, nebo v mluvnici rozbor souvětí

-          Jiří Orten: Bílý obraz – PL vhodný k tématu česká poezie 20. století, holocaust

-          Evžen Boček: Poslední aristokratka – PL vhodný k tématu současná česká literatura

Gianni Rodari – Pohádky po telefonu

Brif, bruf, braf

Na tichém dvorku, vklíněném mezi činžáky, hrály dvě děti prazvláštní hru: vymýšlely si tajný jazyk, aby jim nikdo nerozuměl.

„Brif, braf,“ řeklo první dítě.

„Braf, brof,“ odpovědělo druhé. A daly se do smíchu.

            Na balkóně v prvním poschodí seděl jeden hodně starý pán a četl si noviny; přímo proti němu byla vyložená v okně stará paní, ani hodná, ani zlá.

„Jak jsou ty děti hloupé,“ řekla ta paní.

Ale hodný pán s ní nesouhlasil: „Ani bych neřekl.“

„Snad mi nechcete tvrdit, že jste rozuměl, co říkaly.“

„A vidíte, rozuměl jsem všemu. První řeklo: To je dnes hezký den. A druhé odpovědělo: Zítra bude ještě hezčí.“

            Paní se opovržlivě ušklíbla, ale zmlkla, protože děti začaly znovu hovořit svou řečí.

„Masakri, nasakri, pimprle, bumbrle,“ řeklo první.

„Bruf,“ odpovědělo druhé. A znovu se daly do smíchu.

„Snad mi nechcete tvrdit, že jste rozuměl i tomuhle,“ zvolala paní rozhořčeně.

„A vidíte, rozuměl jsem všemu,“ odpověděl s úsměvem starý pán. „První řeklo: To je fajn, že jsme na světě. A druhé odpovědělo: Svět je strašně prima.“

„A vy si myslíte, že je opravdu tak prima?“ zeptala se stará paní nevěřícně.

„Brif, bruf, braf,“ odpověděl starý pán.

1. Rozhodni podle textu, zda jsou následující věty pravdivé: (A/N)

- Děti si vymýšlely tajný jazyk.           …..

- Stará paní seděla na balkóně.         …..

- Stará paní byla zlá.                          …..

- Děti se u tajné řeči smály.              …..

- Pán si četl noviny.                            …..

2. Najdi větu, kde je napsáno, že paní starému pánovi nevěří.

3. Podtrhni, jak se stará paní tváří.

4. Napiš tři vlastnosti starého pána:

...........................................................................

...........................................................................

...........................................................................

5. Kdyby slova, kterými se dorozumívaly děti, byla česká – jakým by byla slovním druhem?......................
6. Napiš vlastní verzi překladu toho, co říkaly děti: